Recenze Root: hry, která se nebude opakovat

NÁHLEDOVÉ OBRÁZKY PRO ČLÁNKY (1)

Kdo vyhraje souboj o lesní mýtiny? A kdo skončí v propadlišti dějin? Root je hra, ve které se hráči snaží nasbírat třicet vítězných bodů při využití solidně vyvážených wargamingových mechanik. Každý však hraje diametrálně jinou hru. Podobnou asymetrickou válečnou hru v mainstreamové nabídce deskovek bychom mohli jen těžko přehlédnout. A to je dobře!

ROOT vzbudila velké pozdvižení už v roce 2018, kdy byla vydána skrze platformu Kickstarter. Tvůrce Cole Wehrle a ilustrátor Kyle Ferrin se ve vydavatelství Leder Games opět spojili po úspěšné spolupráci na hře Vast, která nastínila mechaniky rozvinuté v Root. Velkou výhodou pro české hráče je i kompletní lokalizace od vydavatelství Fox in the Box, která s největší pravděpodobností přenese na naše stoly kromě základní hry i všechna rozšíření.

Dostat se Rootu na kobylku

Root se nachází v podivné situaci. Na jedné straně stojí hardcore wargameři, ochotní strávit celé dny nad jedinou strategickou partií v nevětrané místnosti, kteří si myslí, že válečná hra musí obsahovat tanky nebo letadla a na straně druhé stojí potenciální hráči hrající více menších deskovek bez ochoty obětovat hodně času objevování jediné hry. Ani pro jeden tábor není Root dost dobrý nebo přístupný.

Root je nejlepší hrát se stálou herní skupinou, která je už obeznámena s herními mechanismy. Každý hráč má dobře viditelné jednotlivé akce na své desce a hra obsahuje přehledný „player aid“, který dokáže uklidnit i hodně nervózního zelenáče. Jednotlivé frakce bývají pro nové hráče složité. Zapamatovat si, co je jejich cílem bývá problém, natož kontrolovat ostatní, jestli už náhodou nevyhráli. Nedovedu si představit dělat „the teach“ pro tuto hru dvěma nebo dokonce třema hráčům najednou a pak ještě vysvětlovat jejich vlastní pravidla bez předchozí zkušenosti se světem Root. A to je jak výhoda, tak nevýhoda této fantastické hry. Člověk musí počítat s tím, že je nutné vynaložit úsilí k tomu, aby si plnohodnotně dokázal užít vše, co mu může Root nabídnout. Bez přípravy může dojít k tomu, že hráč prohraje celou hru během prvních tří nebo čtyř tahů. To se mu při hodinu a půl až dvě hodiny trvající herní době nebude líbit. Existují i situace, kdy hráč může zahrát kartu dominance a pokusit se vyhrát jiným způsobem. Takto vyhrát bývá ale velmi těžké, protože ostatní hráči jasně vidí jeho cíl.

Někdy jsme si rovni

Hra nabízí velkou různorodost akcí, ale i zde platí pár stejných pravidel pro všechny frakce. Například pohyb po herním plánu je stejný pro všechny. Stejně tak pravidla pro bitvu jsou stejná, tzn. hod dvěma dvanáctistěnnými kostkami s hodnotami 0-3 a následné vyřešení sporu. Dobírací balíček je taky pro všechny jednotný. Karty v balíčku jsou uspořádány do čtyř barev podle typů mýtin na herní mapě, ve kterém ale není stejný počet karet od každé barvy v následném pořadí: liška, zajíc, univerzální pták a myš. Od tohoto okamžiku si jsou někteří rovnější.

Představení obyvatel lesního bojiště

Vemte si například Markýzu z Kocourova, jednu ze čtyř hratelných frakcí v základní krabici. Ta v příběhu dobyla lesní mýtiny a snaží se co nejvíce zbohatnout na těžbě dřeva. Primárním zdrojem vítězných bodů je pro Markýzu budování staveb stejného typu, rekrutování bojovníků a bránění již dobytého území. Toto se nejvíce blíží klasické představě o válečné hře.

Rody orlího hnízda byly právoplatnými vládci před příchodem dobyvačné Markýzy. Jejich cílem je maximálně využít možnosti naplánovat své akce i několik tahů dopředu. Staví svá hnízda a mohou neuvěřitelně rychle expandovat při dobrém plánování s trochou toho „štěstíčka“ na karty. Rody orlího hnízda skórují body podle počtu ovládaných hnízd a hrají „programovací“ hru, kde musí každé kolo přidat kartu do svého plánu akcí. Kdykoli není možné všechny akce provést, dojde k Chaosu a může se začít plánovat znovu.

Lesní aliance jsou partyzáni. Ti by chtěli za prezidenta někoho, kdo nebude pták ani kočka a musí logicky provést krvavou revoluci! Ze začátku nemají ani svoji základnu a musí nejprve rozšířit sympatie mezi lesním lidem, který se už nechce nechat využívat. Na místech se sympatizanty pak může aliance zažehnout revoluci a postavit svojí základnu. S operačním střediskem pak můžete verbovat důstojníky. V tuto chvíli jste takřka nezastavitelní. Pro Alianci je velmi důležitý přísun karet, které musí hojně a efektivně využívat. Velmi dobře se doplňuje s Tulákem.

Tulák je doslova „šedou eminencí“ v lesním království. Nezajímá se tak moc o politiku, jako o svůj vlastní prospěch. Skrývá se v lese, kam za ním nikdo nemůže. Prozkoumává ruiny, aby našel předměty, které dokáže využívat. Pokud jiný hráč „vyrobí kartu“ s předmětem, Tulák za ním může přijít a za své karty tento předmět směnit. Touto vzájemnou pomocí si zvyšuje přátelství s onou frakcí a při dosažení statusu spojenectví může teoreticky vyhrát společně s ní. V boji je úplně sám a při porážce v bitvě si musí poškodit některý z předmětů, Ten pak může použít až po provedených zálesáckých úpravách. Při otevřeném nepřátelství Tulák získává bod při vítězství nad znepřáteleným hráčem. Jeho přízni je dobré jít naproti, ale pozor, aby Tulák nezbohatl natolik, že už nebude nikoho potřebovat.