V tomto článku a videu najdeš skvělý návod na to, jak se hrají šachy. Takže i pokud jsi je nikdy nehrál a jsi úplný začátečník, nemusíš se bát, naučíme tě to!
Věděl jsi, že šachy zlepšují a rozvíjí naše rozumové dovednosti, soustředění a paměť? Je tomu opravdu tak. Šachy tě naučí i trpělivosti a zároveň zvýší schopnost se rychle rozhodnout, protože někdy máš jenom pár vteřin a nějaký tah prostě zahrát musíš.
Tip: Vyber si z naší nabídky šachů a začni si zlepšovat logické myšlení při přátelské partii s kamarády.
Pořídit si můžeš šachovnici se sadou figurek, nebo už rovnou kompletní set i se šachovými hodinami. Můžeš si zahrát šachy klasické, tematické nebo proti inteligentnímu počítači, který se přizpůsobuje tvojí úrovni.
Šachy jsou logická hra, kterou hrají miliony lidí po celém světě. Na šachovnici o ploše 8×8 polí proti sobě dva hráči táhnou figurkami – jeden hraje za černé, jeden za bílé.
Armádu představuje na každé straně 16 figurek - 1 král, 1 dáma, 2 věže, 2 střelci, 2 jezdci a 8 pěšců. Na začátku hry jsou síly soupeřů vyrovnány. Cílem hry je vyřadit soupeřova krále ze hry, dát mu tzv. mat.
Tip: Pokud už pravidla šachu znáš, podívej se na náš článek a video Základní strategie pro šachy.
Orientace šachovnice
Pro přehlednost se na šachovnici střídají světlá políčka s tmavými. Aby se šachy daly hrát, je potřeba nejprve připravit všechno potřebné. Prvním kamenem úrazu může být to, že šachovnice nemůže být libovolně otočená. Můžeš si zapamatovat jedno rýmující se pravidlo: Bílé pole vpravo dole. Oba hráči musí mít v pravém dolním rohu bílé políčko.
Rozestavení figurek
Základní postavení je takové, že na řadu nejblíž hráčům patří na nejkrajnější políčko zprava i zleva věž, vedle nich směrem ke středu dva jezdci (koně) a vedle střelci. Uprostřed zůstanou dvě políčka – na ta patří dáma a král. Někdy je zmatek v tom, kam s kterou, ale i na to existuje jednoduché pravidlo: dáma patří na políčko své barvy. Takže pokud hraješ za černé figurky, tvoje dáma půjde na černé políčko. Na řadu nad věžemi, jezdci, střelci, dámou a králem pak patří pěšci.
Takto už je vše nachystané a zbývá jen rozhodnout, kdo bude hrát jako první. U šachů je zvykem že si jeden hráč vezme jednoho bílého a jednoho černého pěšce, každého dá do jedné ruky, za zády je zamíchá a soupeř si potom vybere. Podle toho si rozdělí barvy. První vždycky táhne bílý a potom se hráči střídají.
Tip: Omrkni, jaké šachy máme skladem. Pokud hledáš něco netradičního, doporučujeme tzv. mírové šachy, Paco Ŝako.
Šachové figurky a pravidla jejich pohybu
Obecné zásady pro pohyb figurek
Obecně platí, že když chceš figurkou někam pohnout a na vytipovaném místě stojí protihráčova figurka, může ji tvoje figurka sebrat a jít na její místo.
- Figurkou můžeš táhnout na prázdné pole.
- Figurkou můžeš táhnout na pole obsazené soupeřovou figurou (opačné barvy). V tomto případě postupující figurka vyřadí soupeřovu figurku ze hry a zaujme její místo.
- V žádném případě nemůžeš táhnout na pole obsazené vlastní figurkou (téže barvy), nemůžeš si vyhodit svoji figurku.
- Figurky (mimo jezdce) nesmí přeskočit obsazené pole (ani vlastní, ani soupeřovu figurku).
- Jedním tahem smíš přemístit jen jednu figurku (s výjimkou rošády).
- Jedním tahem smíš sebrat soupeři nejvýše jednu figurku.
- V šachách není braní povinné.
Připravili jsme si pro tebe ukázky toho, jaké tahy můžou dělat jednotlivé figurky.
Král
Král se může pohybovat o jedno políčko jakýmkoliv směrem, i diagonálně. Nemůže se posunout akorát na políčko, kde by měl šach – takže na políčko, kde by ho protihráčova figurka mohla vzít. Mezi dvěma králi musí být vždy jedno políčko volné, nemůžou stát vedle sebe, proto král nemůže vzít krále.
Královna (dáma)
Spojuje v sobě pohybové možnosti střelce a věže, a je proto nejsilnější figurkou na šachovnici. Dáma se může posouvat o libovolný počet políček jakýmkoliv směrem, i diagonálně.
Kůň (jezdec)
Má nejoriginálnější pohyb ze všech kamenů. Jezdec se pohybuje o dvě políčka rovně a o jedno do strany, takže do tvaru písmene L. Když jakémukoliv jezdci stojí v cestě soupeřova figurka, tak ji může přeskočit.
Střelec
Střelec se může pohybovat diagonálně do všech stran o libovolný počet políček.
Věž
Věž se může pohybovat o libovolný počet políček dopředu, dozadu a do stran.
Pěšec (pěšák)
Nejslabší figurka na šachovnici, u které je pohyb trošku komplikovanější. Postupuje pouze přímo vpřed o jedno pole a bere o jedno políčko šikmo před sebe. Když nějaká figurka stojí přímo před nimi, nemůžou ji nijak obejít ani vzít. Jedině z výchozího postavení smí postoupit o dvě pole vpřed. Dále už postupuje vždy jen o jedno pole. Pěšci nemůžou chodit ani brát dozadu.
Bílý pěšák se může buď posunout dopředu, nebo vzít černého pěšce šikmo vpravo.
Speciální pravidla hry
Pěšec na konci šachovnice
Postoupí-li pěšec na poslední řadu, smí se proměnit v jinou libovolnou vyšší figurku (dámu, věž, střelce nebo jezdce, ne však krále). Hráč může tímto způsobem získat více dam nebo jiných kamenů, než měl na začátku hry. Často si začátečníci myslí, že mohou místo pěšce nasadit jen figurku, kterou jim protihráč už vyhodil – tak to není. Můžeš si klidně ze všech pěšců udělat věže a mít jich pak ve hře 10.
Braní mimochodem
Pěšáků se týká i tzv. braní mimochodem. Jde o to, že když se pěšec pohne poprvé o dvě políčka místo o jedno, protihráč mu může figurku sebrat tak, jako by se posunul jen o jedno. Musí to ale udělat hned v následujícím tahu a nemůže to udělat, pokud se pěšec posunul dvakrát o jedno pole (ne jednou o dvě pole).
Rošáda
Rošáda je zvláštní dvojtah, kterým se král dostane do bezpečí. Vypadá tak, že se král místo o jedno políčko do strany posune o dvě. Na políčko, které přeskočil, se posune věž. Rošádu hráč může udělat jen v případě, že se král ani věž ještě ve hře nepohnuli. Zároveň král nesmí být v šachu, tzn. nesmí na něj mířit protihráčova figurka. V šachu nesmí být ani políčko, které král přeskakuje, ani políčko, na které král rošádou míří. Mezi králem a věží nesmí být žádná figurka, aby šla rošáda zahrát.
Jak vyhrát šachy
Cílem hry je vyřazení soupeřova krále ze hry. Taková situace nastane, když je král v šachu a nemůže se z něho nijak dostat. Nemůže uhnout, nemůže se žádnou figurkou bránit, ani nemůže figurku, která mu dává šach, vzít. Je to vlastně případ, kdy by byl hráči příští kolo král sebrán, ale k tomu už nedojde.
Šach Mat
Útok na krále se nazývá ŠACH. Nemůže-li být šachu čeleno žádným z uvedených způsobů, vzniká ŠACH MAT, čímž se hra ukončí.
Konec hry
Hra může skončit buď:
- výhrou jednoho z hráčů – ten vyhraje tak, že dá MAT
- protihráč se vzdá
- hra může skončit remízou – na té se buď hráči dohodnou, nebo nastane pat.
Pat (remíza)
PAT vzniká tak, že jeden z hráčů sice nemá šach, ale nemá ani žádné tahy, které by mohl udělat. Remíza ještě může nastat tím, že ve hře nebude dost figurek na to, aby jakýkoliv z hráčů dal mat. Takže když například ve hře zbydou jen králové, ani jeden hráč už nemá jak vyhrát a hra opět končí remízou.
Tip: Pokud tě šachy neoslovily, podívej se na naše tipy na nejlepší hry pro dva.
Šachy na čas
V soutěžním šachu je hra limitována časem. Každý z hráčů má svoje vlastní šachové hodiny, které běží jen v době, kdy je hráč na tahu a přemýšlí. Soupeřovy hodiny v té době stojí.
Základními způsoby měření času jsou:
- pevně stanovený čas na celou partii,
- čas přidělený na jeden tah,
- čas na každých n tahů (např. 2 hodiny na každých 40 tahů).
Šachové hodiny
Hodiny na šachy (chess time clock) samy dokáží měřit časové limity. Překročení limitu signalizují praporkem, který se při překročení času otočí (tzv. spadlý praporek). Digitální hodiny upozorňují na překročení času zvukovým signálem. Jakmile si toho soupeř (nebo rozhodčí) všimne, hráč, který překročil čas, partii prohrál.
Tip: Mrkni na naši nabídku šachových hodin. Najdeš tam jak hodiny pro přátelské a klubové partie, tak i hodiny schválené pro oficiální soutěže.
Rapid šach a bleskový šach
V moderním šachu se můžeš setkat s termíny rapid šach (rapid chess time) a bleskový šach (blitz chess time). V rapid šachu má každý z hráčů obvykle 20 až 30 minut na partii a v bleskovém šachu to bývá okolo 5 minut.
Zajímavost: Věděl jsi, že o časovém omezení partií se začalo uvažovat v polovině 19. století, protože se běžně stávalo, že hráči u partie usínali, když jejich soupeř neúměrně dlouho přemýšlel nad tahem?