FYFTcast: Josef Šnejberg
David: V dnešním FYFTcastu je hostem Josef Šnejberg, který už ve FYFTu povídal o pravidlech pokeru. Na začátek bych se chtěl zeptat, jak dlouho poker hraješ?
Josef: Pokeru se věnuju zhruba 12 let a posledních 8 let dělám poker profesionálně, na fulltime.
Tip: Přečti si článek Texas Holdem Poker – Kompletní pravidla hry.
David: A kdy byl ten úplně první moment, kdy jsi dostal do ruky pokerové karty?
Josef: Někdy ve druháku na gymplu. Spolužák nám na nějakém výletě ukazoval, jak se hrají karty, to mě moc neoslovilo. Někdy o rok, dva později jsme začali hrát o přestávkách a tehdy mě to začalo bavit.
Tip: V sekci Poker najdeš pokerové vybavení, které máme skladem.
David: Co tě na tom baví nejvíc? Tehdy i dnes?
Josef: Tehdy mě na tom bavilo to, že jsem si během deseti patnácti minut mohl vydělat pár desítek korun na lepší svačinu. Dnes je to moje obživa, není to tak, že bych musel hrát poker dnes a denně. Ale nejvíc mě baví to, že se člověk může neustále zlepšovat a vydělávat na tom peníze, jako v klasické práci. Je super, že moje práce je mým koníčkem, setkávám se s lidmi, cestuji, jsem svým vlastním pánem.
David: Dá se pokerem tedy uživit?
Josef: Dá, jednoznačně. Ale musí to člověk brát jako seriózní zaměstnání, nestačí, když člověk hraje jeden turnaj za týden, musí hodně hrát a hodně studovat a dělat vše pro to, aby se zlepšoval.
David: Ty jsi říkal, že člověk musí peníze do hraní pokeru vkládat, mohl bys to přiblížit?
Josef: Budu mluvit o turnajovém pokeru, protože hraju hlavně ten. Když člověk přijde na turnaj, musí vložit nějaké peníze a za ty dostane žetony. Finanční odměnu dostávají třeba jen hráči, kteří se umístí na prvních patnácti místech. Patnáctý dostane třeba jeden a půl násobek toho, co vložil, první dostane třeba dvacetinásobek. Když člověk ale skončí šestnáctý, přišel o všechny peníze, které vložil. Ale zhruba stejně to funguje třeba i v tenisu, není to zas tak obrovský risk, jak se zdá. Když ale člověk vloží víc, než si může dovolit, hraje pak pod finančním tlakem, a to je špatně. To, že je člověk dobrý hráč, neznamená, že vyhraje. Může jet na deset, patnáct turnajů a nevyhraje ani korunu. Je to hra pravděpodobnosti.
David: Jak dlouho trvá, než se z člověka stane profi hráč?
Josef: Na to nejde jednoznačně odpovědět. Co je to dobrý hráč? Co je to špičkový hráč? Co je špatný hráč? Je důležité být lepší než ostatní. Člověk se ale z úplného laika může stát dobrým hráčem třeba během půl roka, roka, když tomu věnuje spoustu času i energie.
David: Jak vypadá život elitního poker hráče?
Josef: Teď tě asi zklamu. Spousta lidí si myslí, že život hráče pokeru je sen. Já ale nejsem typický hráč, mám děti a bydlím na vesnici. Můj den vypadá tak, že jsem doma a věnuju se rodině, občas něco chvilku studuju u počítače. Kvůli koroně teď vlastně ani nikam nejezdím a hraju hlavně z domova. Moje každodenní rutina je stejná jako u 90 % lidí v této republice. Hráči, kteří ale nemají rodinu, si života užívají víc, chodí do barů, víc cestují mimo hraní.
David: Nezhořkl ti poker za tu dobu, co se tomu věnuješ?
Josef: Samozřejmě byla období, kdy výsledky nebyly podle představ a chtěl jsem toho nechat. U ostatních jsem viděl úspěchy a mně to nešlo. Ale obecně většinu času mě to bavilo a čím víc do toho člověk proniká, tím ho to snad i baví víc.
David: Jaké jsou nejdůležitější vlastnosti pro poker?
Josef: Sebekázeň, disciplína, trpělivost. Aby si člověk vydělal průměrnou českou výplatu, nemusí znát skoro žádné strategie, není to nijak složitá hra. Ale největším problémem je v pokeru ego, když si někdo myslí, že je nejlepší a že všichni jsou proti němu. Většina profi hráčů si vydělává hraním na internetu. Tam se pak stačí podívat na statistiky a člověk vidí, že se proti němu nikdo nespiknul.
David: Naučil tě něco poker?
Josef: Naučil jsem se nelámat si hlavu věcmi, které nemůžu ovlivnit. Vždycky vím, že jsem do hry vstoupil nejlíp, jak jsem mohl, protože jsem pro to udělal všechno, ale občas i tak prohraju, protože záleží na kartách, které se rozdají. Stejně to vidím v životě. Taky mě poker naučil uvažovat racionálně i pod tlakem.
David: Teď úplně z jiného soudku: Podvádí se v pokeru?
Josef: Protože se hraje o peníze, myslím, že se v něm lidi snaží podvádět, jako všude, kde jde o peníze. Co se týče kasin, tam se to neděje tak často, protože jsou tam kamery a ochranka má svoje metody. Já nevím, jak často se podvádí, moc často se s tím nesetkávám. Podvádění bude spíš běžnější v domácím hraní v malých komunitách. Nevím, co se s podvodníky pak děje, když se na ně přijde.
David: Co bys doporučil začínajícímu hráči pokeru?
Josef: Musí si uvědmoit, jak moc vážně to chce brát. Nejdřív asi najít nějaký malý lokální turnaj, na který se člověk dostane za peníze, které si může dovolit utratit. Možná ani nemusí hrát, ale jít se třeba podívat do kasina, zjistit jak to funguje. Pak si zahrát nějaký malý turnaj nebo legální na internetu, vložit tam nějakou malou částku (jsou turnaje, na které sá dá dostat za 200 korun), podívat se na pokerová videa a vyzkoušet si to. Nezačínat teorií, protože pak to přestane rychle bavit.
David: Máš ještě jiné koníčky než poker?
Josef: Ono je to asi smutné, ale nemám. Ve volnu se snažím jezdit s rodinou na výlety. Je to asi způsobeno tím, že vím, že čas, který věnuju pokeru, se mi nějakým způsobem finančně vrátí a cítím, že než abych začínal s dalším koníčkem a věnoval mu stovky hodin, radši ten čas dám do pokeru. A když poker nehraju, užívám si života takového, jaký je. Ale v minulosti jsem se věnoval diabolu.
David: Děkuju, že jsme si takhle hezky popovídali.
Josef: Já taky děkuju.
Tip: Podcasty lze poslouchat i na vámi oblíbených streamovacích platformách. Doporučujeme kliknout na odběr alespoň u jedné z nich, jelikož podcasty vychází dřív než videa – budete mít tak vše jako první.
[Autor-dorreah]